Repertoár telefonii suisse proti stárnutí


Informace o knihách a knihovnách z Moravy. Ročník 30číslo 1. Vydává Moravská zemská knihovna v Brně pro potřebu knihoven, knižního obchodu, nakladatelství a literárních pracovišť. Adresa vydavatele a redakce: Moravská zemská knihovna v Brně Kounicova 65a, 87 Brno Telefon: E-mail: duha mzk. Autor fotografie: Renata Pavlíková. Redakce: Mgr. Jana Nejezchlebová, vedoucí a výkonná redaktorka, Mgr.

interpreters

Jan Lidmila, technický redaktor, Mgr. Adéla Dilhofová, redaktorka, Mgr. Monika Kratochvílová, redaktorka a jazyková korektura. Redakční rada: prof.

Tomáš Kubíček, Ph. Moravská zemská knihovnapředseda redakční rady, PhDr. Libuše Foberová, Ph. Helena Gajdůšková Masarykova veřejná knihovna VsetínMgr.

Seznam novinek ve fondu: druh dokumentu Knihy za měsíc březen C A biography

Vychází 4x ročně tištěně i on-line. Časopis vychází s podporou dotace Jihomoravského kraje. Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, v roce  vstupuje Duha, časopis poskytující informace o knihách a knihovnách z Moravy, do Je to tedy rok významný a redakční rada připravuje několik zajímavých akcí. V Moravské zemské knihovně bude 3.

V tomto čísle se zaměříme na prvních deset let — Při přípravě těchto akcí a prohlídce starých ročníků časopisu nás zaujaly fejetony, které provázely několik ročníků. Vrátili jsme se proto k této tradici a v tomto čísle přinášíme Fejeton s názvem Veřejná knihovna nad potokem.

Blok Studie, články se ve všech příspěvcích věnuje hlavnímu tématu tohoto čísla, vzdělávání knihovníků.

Historii přibližuje text Počátky vysokoškolského studia knihovnictví na Masarykově univerzitě a současné situaci se věnuje článek Studovat knihovnictví v ČR se dá na třech univerzitách.

Dále přecházíme na vzdělávání knihovníků při zaměstnání Celoživotní vzdělávání knihovníků v ČR — nová etapa? Informace o prvních postupech v praxi se dočteme v článku Možnosti celoživotního vzdělávání knihovníků.

Vzdělávání se věnují články i v dalších rubrikách. Dvacet let českého knihovnictví. V rubrice Konference, akce se vrátíme na Slavnostní setkání knihoven obcí Jihomoravského kraje  a obsah mezinárodní konference Knihovna ve K problematice vzdělávání se vrací článek Příprava informačních profesionálů:stabilní. V podrubrice Knihovníci píší o knihách a knihovnách se budeme zamýšlet nad tím, jak poznat svého čtenáře a  z  odborných knihoven představujeme Knihovnu Národního památkového ústavu.

Z činnosti MZK, článek v této rubrice nás zavede na mezinárodní knižní veletrhy v Lipsku, Bologni, Londýně a ve Frankfurtu nad Mohanem a přiblíží prezentaci české knižní kultury v zahraničí. V dalším článku se podíváme na výstavu Bible česká ve fondu Moravské zemské knihovny v  Brně.

Katalogy a databáze

Hlavnímu tématu se věnuje článek Profesní vzdělávání MZK v roce Recenze jsou věnovány dvěma knihám. Učíme se s tabletem: využití mobilních technologií ve vzdělávání je první knihou na téma využívání tabletů ve vzdělávání a jistě bude pro knihovníky knihou velmi potřebnou a v praxi užitečnou.

Život herečky Zdeny Repertoár telefonii suisse proti stárnutí přibližuje kniha Jízda přes kočičí hlavy. Zkušenosti ze zahraničí nás zavedou do knihoven v  Dánsku.

Rozhovor je věnován Tereze Horváthové, spisovatelce, majitelce nakladatelství Baobab a především zakladatelce a hlavní organizátorce a dramaturgyni knižního festivalu Tabook.

A  na závěr, opět k  tématu, tip na zajímavou a mírně provokativní knihu, která vede k zamyšlení nad vzděláváním: Liessmann, Konrád Paul.

jak se zbavit sinic

Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění, Ředitelem těchto kurzů se stal Zdeněk Václav Tobolka —který byl také prvním docentem knihovědy u nás. Od roku  se pak na této fakultě zásluhou doc. Jaroslava Drtiny — podařilo otevřít katedru knihovnictví s původně čtyřletým a později pětiletým studiem. V českých zemích byla pražská katedra knihovnictví jedinou a to až do rokukdy v Brně vznikl Ústav pomocných věd historických, archivnictví a knihovnictví na Masarykově univerzitě.

V době plánovaného hospodářství, tedy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, připravila katedra vědeckých informací a  knihovnictví při FF UK pro komisi expertů oboru vědecké informace a  knihovnictví ministerstva školství rozbor o  společenské potřebě vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků této specializace v českých zemích.

Navržená směrná čísla uváděla roční potřebu 70 posluchačů denního studia, 40 pro dálkové a externí studium a pro každý druhý rok 40 posluchačů specializovaného postgraduálního studia.

K  zajištění vědeckých pracovníků se plánovalo vypisovat výrobky proti stárnutí lisa Eldridge jednu interní a tři externí aspirantury. Přesto, že těžiště výuky směřovalo do sítě VTEI, představy katedry se zdaleka nenaplnily. Počet absolventů katedry byl do roku  průměrně 20 ročně, což nebyla ani čtvrtina reálné potřeby.

Poměrně nízký počet absolventů pražské katedry vědeckých informací a knihovnictví VIK nebyl jediným důvodem jejich nedostatku v Jihomoravském kraji. Stejně závažným důvodem byla vzdálenost sídla vysoké školy. Brno mělo Střední knihovnickou školu od rokuz jejích absolventů odešli někteří na pražskou katedru studovat, po absolvování však nacházeli také v  Praze výhodnější umístění a moravské kraje tak často přišly zkrátka. Takový pokus komplex Nuva lift proti stárnutí iniciován ze strany tehdejší Státní vědecké knihovny v květnu  a rektorát brněnské univerzity dal dopisem ze dne S  otevřením konzultačního střediska se počítalo od zimního repertoár telefonii suisse proti stárnutí Po soustředění přihlášek však pražská katedra navrhla, aby knihovna požádala o možnost zřízení vlastního studia knihovnictví při brněnské univerzitě.

Již v  lednu   byl o  možnost otevření studia oboru knihovnictví a  informatiky požádán dopisem nový rektor Masarykovy univerzity prof.

signaux routiers suisse anti aging proti stárnutí rutinní oblečení let

Milan Jelínek — Při osobním jednání ředitele knihovny a  prof. Jana Janáka — z  katedry historie FF s  rektorem univerzity našel záměr porozumění. Jeho magnificenci se nový obor zamlouval, viděl repertoár telefonii suisse proti stárnutí perspektivní a  potřebný a  v  rámci možností univerzity uvažoval i o zřízení samostatné katedry či ústavu.

Návrh rektora ovšem projednalo kolegium děkana a  senát Filozofické fakulty a  schválilo mezi novými obory jen repertoár telefonii suisse proti stárnutí vědy historické. V tomto případě šlo vlastně repertoár telefonii suisse proti stárnutí o interní řešení, neboť v rámci dosavadní katedry historie to byla její dlouhodobá vědecká specializace.

Ve společenských vědách docházelo totiž počátkem devadesátých let k začleňování některých pracovníků zpět na univerzitu, kteří z  politických důvodů museli v předchozích letech z  akademických pracovišť odejít. To byl jeden z důvodů, proč pro nově požadované obory nebyla volná pracovní místa. Mezi stávajícími vyučujícími ovšem nebyli takoví, kteří by mohli učit v nové knihovnické specializaci.

Přesto je zásluhou prof. Flodra, že také knihovnictví se od roku  v Brně začalo učit na univerzitě, zajištění externích vyučujících spočívalo na vědecké knihovně.

Miroslav Flodr — patřil mezi první vysokoškolské učitele, kterým po listopadu  byla udělena profesura.

Otevřít PDF - BMW revue

Jeho studijní zaměření spočívalo v knižní kultuře středověku. Znalosti paleografie a  dějin písma prokázal novým pohledem na zhodnocení významu olomouckého skriptoria Jindřicha Zdíka, které bylo tématem jeho kandidátské práce a vyšlo knižně repertoár telefonii suisse proti stárnutí  a stalo se první monografií o středověkých skriptoriích u nás.

V šedesátých letech se zaměřil na české knihovny v  době feudální a  zpracoval v  rámci mezinárodních projektů přehledy inkunábulí a nejstarších děl řecké a římské literatury v  českých knihovnách, roku   se tímto výzkumným tématem habilitoval.

Vyslovil se také k datování listin či tisků ve vztahu k filigránům, kromě několika studií vyšlo i  jeho skriptum Fi­ ligranologie Zatím co pomocné vědy historické a archivnictví byly na univerzitě tradičními učebními obory a do ústavu se vyčlenily z dosavadní katedry historie, bylo zásluhou prof. Flodra, že se dostal na univerzitu také obor knihovnictví přesto, že výuka knihovnictví spočívala dlouho pouze na externích vyučujících.

Studium knihovnictví mělo v prvním období knihovědu jako specializaci a mohlo se tak o kmenové pracovníky nového ústavu opřít. Její vedoucí doc. Josef Straka poskytl pracovní verze učebního programu včetně charakteristik jednotlivých předmětů.

Zatím co pražská katedra nabízela volbu ve vědeckoinformačním, knihovnickém a  knihovědném zaměření, zvolil brněnský PVHAK knihovědnou specializaci jako obligatorní. Knihovědná specializace byla pokládána na pražské katedře za nejnáročnější, na brněnské byla nezbytná, pokud jsme chtěli do výuky zapojit pracovníky Ústavu PVHAK.

Byli jsme si ovšem vědomi, že s některými předměty se většina posluchačů v  praxi nesetká, obdobně jako archiváři, kteří studovali diplomatiku a jen málokteří v praxi zpracovávali středověké listiny. Učební program pětiletého, resp.

Šlo o  studium při zaměstnání, které se pro nové posluchače otevíralo každým druhým rokem a  probíhalo formou celodenních přednášek či cvičení pořádaných v rámci semestru ve 14denních intervalech v posluchárnách MU. Při přijímacích zkouškách ke studiu se kladl důraz na aktivní ovládání jednoho světového jazyka a na všeobecnou znalost úrovně učiva střední školy, zejména z literatury.

Podle studijních předpisů bylo povinností posluchače složit do konce 6. Učební program dálkového studia studijního oboru knihovnictví a informatika na FF MU obsahoval společenskovědní základ, knihovnicko-informační základ a knihovědné předměty. Společenskovědní základ zahrnoval obligatorní předměty: dějiny filozofie, metodologie vědy, logika, sociální psychologie, ekonomie, obecné dějiny; posluchač si vybíral také jeden předmět z fakultativních, kterými repertoár telefonii suisse proti stárnutí sociologie, psycho­ logie, pedagogika nebo estetika.

Knihovnicko-informační základ spočíval v  pětidenním kurzu práce s  repertoár telefonii suisse proti stárnutí, který probíhal před začátkem 1. Obligatorními předměty byly: úvod do studia, sociální informatika, sociální komunikace, informační technika, nauka o doku­ mentech, teoretické základy selekčních jazyků, in­ formační analýza dokumentu, identifikační popis dokumentů, věcné pořádání informací a selek­ ční jazyky, budování a  organizace informačního fondu, teoretické základy informačních systémů, dokumentové a  dokumentografické informační systémy, faktografické informační systémy, projek­ tování informačních systémů, organizace a budo­ vání bází dat, aplikace výpočetní a reprografické techniky.

Knihovědné předměty byly zařazeny do výuky od 5. Jiří Cejpek — pomoc učitelů této katedry při výuce odborných předmětů. To se ovšem podařilo jen v prvních dvou letech, kdy doc. Straka zajistil výuku předmětů sociální informatika a sociální komunikace.

developlus proti stárnutí

Mezi dlouhodobé externí vyučující patřili: dr. Leonard Boček, Mgr. Miroslava Chlupová, Mgr. Jana Nejezchlebová, dr. Marie Nádvorníková, dr. Blanka Sapáková, doc. Jiří Sedlák, dr.

Jaroslav Vobr. Byli to odborníci z vědeckých knihoven v Brně a Olomouci, většinou absolventi pražské katedry VIK, kteří s obětavostí přijali tento úkol bez nároku na částečný pracovní úvazek ze strany fakulty. Z podnětu studentů třetího ročníku byla mezi děkany Filozofické fakulty a Fakulty informatiky domluvena na konci roku  spolupráce, spočívající v nabídce upřednostnit si obor informatiky.

Vybraní posluchači si tak místo paleografie mohli zapsat organizaci dat a místo předmětu genealo­ gie a heraldika předmět služby sítě internet, které byly na Fakultě informatiky MU vypisovány pro učitelské studium.

Tato spolupráce dvou fakult byla velmi účelná a přečkala do další dekády. V polovině roku  byl také pro studium při zaměstnání na FF MU zaveden kreditní systém a to ve stupni bakalářského nebo magisterského studia. Na vyžádání poslali v roce  prof. Cejpek, který v roce  odešel z Prahy a vedl Ústav bohemistiky a knihovnictví v Opavě, a prof.

Jan Janák předložil návrh jím vedené pracovní skupiny dr.